Pokračování Google Analytics (prakticky) pro eShopařky, kde se opět zaměříme na reklamu. V první části jsem se věnovala tématu „Mám málo objednávek, nasypu víc do reklamy“ – stojí určitě za přečtení, pokud si ještě nečetla , tak >>> tudy vede cesta.
Další příklad z praxe, se kterým se setkávám a který se týká reklamy.
Logická úvaha … Vyplácí se mi? Tak ji nechám. Nevyplácí se mi? Tak ji vypnu. Já bych byla opatrnější, řeknu PROČ. On ten Google Analytics 📊 je trošku mrška v tom, které reklamě připíše zásluhu za dokončenou objednávku.
Vysvětlím: Představ si to, jako když zákazník objedná na eShopu a zvolí dopravu Zásilkovnu na výdejní místo.
V čem je GA mrška? Tu dokončenou objednávku připíše výdejnímu místu, kde si zákazník zásilku převzal (tedy kroku 5). Trošku nefér viď? Kdyby obchod objednávku nepřijal, sklad nezabalil a kurýr neodvezl, tak má zákazník prd. 🤷♀️
Tohle je klasický nákupní proces, kdy zákazník zboží vygooglí, pak porovná na Heurece a nakonec nakoupí přes remarketingovou reklamu. Ve chvíli, kdy bys měla pocit (a viděla bys to i v GA přehledech), že na Heurece jen vyhazuješ peníze za prokliky a zákazníci nakupují přes Google reklamu a tu Heureku bys tedy vypla, tak je ti asi jasné, že bys odstranila důležitý mezičlánek (kanál, který na konverzní cestě asistoval).
V podstatě bys zrušila vyzvednutí od kurýra a balíček 📦 by ti zůstal ve skladu. Podobně jako například shodit ze stolu práci specialisty na SEO. Nemusely to být vyhozené peníze, ta cesta organikou mohla začít. Bohužel na principu „ten poslední slízne nejvíc smetany“ funguje většina základních GA přehledů a jak jsem už popsala, ta cesta zákazníka je složitější a delší. Vše se nemusí odehrát během jednoho dne a jedné interakce.
Jaký můžeš z těchto přehledů udělat závěr? (pouze na základě toho, co je vidět na těchto dvou přehledech, řádků je tam víc) Tady ti trošku pomůžu a podělím se o své závěry:
Tak a teď už víš, že na jakém principu funguje většina základních přehledů a reportů v Google Analytics a proč je potřeba se na ně dívat ještě trošku hlouběji. S tím pomáhají tzv. „Atribuční modely“.
Je dobré vědět, že existuje několik modelů, které se mezi sebou dají porovnávat (dají se vytvořit i vlastní modely) a jsou i defacto takovým přehledným shrnutím, jak si který kanál vedl, jako startovač, asistovač a finalista. 🎆
Porovnávat můžeš v „Nástroj na porovnávání modelů“, který ti umožní mezi sebou porovnat až tři modely. Stejně jako u „Nejčastějších konverzních tras“ můžeš zvolit časové období a tzv. „Hloubku pohledu“, tedy počet dnů před objednávkou. Napoprvé si určitě zvol až ⏲ 90 dní.
V následujících obrázcích porovnávám dva modely a konkrétně „Poslední interakci“ – tedy ten finish a „První interakci“ – tedy ten start.
Zde mohu říci, že se mi potvrzují předešlé závěry 🙂 a protože jsem si dala tu práci tak vím, jak si na cestě vedou konkrétní reklamy, zbožáky či sociální sítě.
Tak a teď co s tím, když práce s „Atribučními modely“ a „Seskupením kanálů“ vypadá na vyšší dívčí? No, ono to skoro je na vyšší dívčí se dvěma doktoráty a i tak to nemusí být stoprocentní. ALE, než vyhodíš počítač 💻 z okna. Takto detailně vše nemusíš zkoumat každý měsíc, ani každý druhý. Je fajn na to občas juknout, hlavně když uděláš větší změny v rámci reklamy. Případně, když bys nějakou reklamu vypnula a najednou bys zaznamenala pokles i jinde, protože teď už víš, na jakém principu to vše funguje.
Pokud bys zatoužila po větším přehledu a chtěla bys mít i ty reklamy nebo sociální sítě hezky rozepsané, tak možnosti můžeme probrat na konzultaci.