Rozhovor – Můj partner má psychózu, aneb zpověď osoby blízké

V dnešním rozhovoru vyzpovídám Monču. Její partner si prošel akutní psychotickou atakou a ona se to snažila ustát navíc s malými dětmi. Chci Vám nabídnout také pohled z druhé strany, oproti předchozímu rozhovoru s Vaškem Psychóza – dar či prokletí, kde Vašek sám popisuje, co se mu dělo. Monču považuji za velice statečnou ženu, která stála po boku svého partnera i v jeho nejtěžších stavech.

 

Jaký je to pocit, když ti někdo takhle blízký onemocní? Jak to vlastně začalo?

Ten pocit je velmi těžké popsat slovy, stejně jako psychotické stavy málokdy pochopí ten, kdo je nezažil. Nicméně se o to aspoň trochu pokusím… Je to jako kdyby vám váš blízký zemřel zaživa. Ty stavy, které prožívá jsou neuchopitelné pro vaši realitu, jenomže PRO NĚJ JE TO REALITA. Realita je to, čemu věříme.

Můj muž prožíval silné paranoie, které došly až do stádia, kdy si byl jistý, že ve vedlejším pokoji je někdo, kdo ho chce zastřelit. On si ten stav naplno prožil, zažil pocit jaké to je zvednout se ze židle a jít na smrt.

V akutním stádiu jsem měla pocit, jakoby se nám zhroutil svět. Fyzické tělo mého muže vedle mě bylo, ale jeho duše byla v pro mě nedosažitelných dimenzích. Nevěděla jsem, co se s ním děje. Připadalo mi, že jsem se ocitla v hororu. Netušila jsem, jak dlouho to bude trvat…a jestli to vůbec někdy přestane? Chtělo se mi na něj křičet, ať přestane, že to co si myslí není pravda.

Jenomže psychotickou ataku prostě nezastavíte tím, že dotyčnému řeknete: „Hele žádní agenti tady nejsou, nikdo tě nepronásleduje, tak běž spát jo…“. To co se v dotyčném děje je tak silné, tak „neuchopitelné“ pro běžné lidské myšlení, tak děsivé … a zvládnout tento stav vyžaduje obrovské množství energie – jak dotyčného, který ataku prožívá, tak i osoby v jeho blízkém okolí.

DIAGNOZA

Dle psychiatra „akutní psychotická porucha“ či forma psychospirituální krize u mého manžela propukla VELMI NEČEKANĚ. Nikdy žádné psychické ani fyzické problémy neměl, máme malé děti, sportujeme, podnikáme a žijeme zdravý životní styl.

Jeden večer jsme byli s kamarády v čajovně, všechno bylo v pořádku a při návratu domů mi manžel začal říkat (pro mě) nepochopitelné a podivné věci. Ráda bych zdůraznila, že neužíval žádné omamné látky.

Byla zapotřebí hospitalizace, nebo jste to zvládli bez ní?

Hospitalizaci manžela jsem se snažila vyhnout. Jako první jsem zavolala na pomoc mé kamarády, kteří mi pomohli obstarat děti a já se také mohla vyspat (po několika dnech konverzací a snažení se uklidnění manžela). Asi dva nebo tři dny jsme s manželem probírali co prožívá a mezitím moje kamarádka na internetu a se známou psychoterapeutkou vyzvídala co máme dělat.

Všechny rady „odborníků“ akorát situaci zhoršovaly, psychoterapeutka mi po pětiminutové konverzaci na telefonu začala tvrdit, že manželovi nejspíše vypukla schizofrenie. Což prostě v akutním stádiu opravdu nepotřebujete slyšet!

Nakonec jsme navštívili psychiatrickou pohotovost. Doktor předepsal antipsychotika, napsal diagnostiku „akutní psychotická porucha“ a šli jsme domů. Manžel s návštěvou pohotovosti neprotestoval, protože sám pociťoval, že je v nebezpečí a hledal pomoc.

Léky byly nápomocné v tom, že se manžel konečně vyspal. Ale asi po dvou týdnech užívání je kvůli vedlejších účinků vysadil a snažil se pracovat se stavy bez medikace.

V současné době je stále bez medikace? Jak se jeho stav dál vyvíjel?

Ano v současné době je stále bez medikace a kromě již zmíněných antipsychotik v první akutní fázi nikdy další léky neužíval. Během roku měl několik „flashbacků“, kdy se mu stavy vrátily. Ale jelikož už jsme měli zkušenost, byli jsme schopní stavy zvládnout. Tím, že jsem věděla o co jde, byla jsem schopna mu být větší oporou.

Myslím, že prvotní nevědomost stav mého manžela zhoršovala. Když začnou panikařit i všichni okolo, je to všechno mnohem horší. Proto si myslím, že je velmi důležité o těchto stavech mluvit. V dnešní společnosti je toto téma tabu, což je velmi těžké pro blízké okolí člověka, který prožívá psychózu.

Jaký to mělo vliv na váš vztah? Jak ses najednou dívala na svého partnera?

Pro náš vztah to byla velká zkouška. Ty stavy, které manžel prožíval byly velmi náročné. Byla jsem opravdu vysílená. Do toho člověk musí normálně fungovat v domácnosti, obstarat děti, uvařit, uklidit… Cítila jsem, že jsem na všechno sama. Měla jsem strach, jak to bude probíhat dále. Taková zkušenost vám prostě obrátí život naruby…Na druhou stranu nás to ale velmi sblížilo.

Chyběly mi nějaké podporující informace. Nikde jsem se nedozvěděla, jak se mám k manželovi chovat když zrovna akutní ataku prožívá. Člověk se akorát na googlu dočte ty nejhorší možné diagnózy a že si člověk ponese následky celý život.

Po odeznění akutní ataky, jsem měla čas hledat více informací a byly mi sympatické a nápomocné přednášky například od Pjér la Šéz a dokumenty o psychospitiruální krizi.

Myslím, že je při fyzických či psychických krizí velmi důležitá duchovní opora  – víra v Boha a v to, že to co se nám děje tak má být. Také opora blízkých je nesmírně důležitá.

Jak si to vysvětlila dětem? Změnil se jejich pohled na tatínka?

Děti byly v kojeneckém a batolecím věku, takže situaci moc nechápaly. Ale určitě cítily strach a stres, který v akutní fázi doma panoval.

Co bys poradila osobám, jejichž blízký prožívá formu psychózy?

  • Nebojte se říct o pomoc – zavolejte rodinu, kamarády, snažte se ataku první řešit v kruhu blízkých lidí
  • BĚŽTE SPÁT! Já udělala tu chybu, že jsem v akutní fázi téměř nonstop diskutovala s manželem a snažila se mu pomoct a uklidnit ho…On také potřeboval neustále mluvit a vyjadřovat co cítí. Ten stres z náročné situace mě také tak pohltil, že bylo opravdu těžké si odpočinout.

Zavolejte někoho na pomoc a snažte se aspoň trochu vyspat. Nedostatek vašeho spánku situaci ještě více zhorší (už tak stačí, že nespí váš blízký). Čím víc budete unavení, tím víc budete panikařit co se děje s vašim blízkým a zhoršovat tak jeho stavy ještě víc.

  • VĚŘTE, ŽE TO PŘEJDE!
  • NEDÁVEJTE VELKÝ VÝZNAM SLOVŮM – váš blízký pravděpodobně říká slova a věty, které vám nedávají smysl. Snažte se situaci nehodnotit. Vím, že to je těžké… Ale zkuste odhodit všechny „normy“ a přijímat situaci tak jak je…

Byla to nějak obohacující zkušenost, nebo šlo naopak všechno do kytek?

Je to asi rok a půl od propuknutí akutní ataky manžela a dnes můžu říct, že to byla velmi obohacující zkušenost. Nicméně kdyby ses mě zeptala v akutní fázi, tak ti určitě odpovím jinak. Když má váš blízký psychotickou ataku, tak prostě nikdy nevíte co přijde. A uvědomujete si, jak jsme jako lidi zranitelní. A že nic není v pozemském životě jisté…

Je obohacující to vědět! V životě bez krize (chcete-li nemoci) si to často neuvědomujeme. Jsem vděčná za to, že jsem mohla takový „životní otřes“ zažít a vzpamatovat se z něj. Jsem pyšná na mého muže za to, že svoji krizi přeměnil v pozitivní transformaci.

Jak se jeho život změnil teď po roce a půl? Funguje už normálně? Pomáhá třeba s domácností?

Momentálně manžel už funguje téměř jako před vypuknutím ataky. Pomáhá s domácností, naší rodině se věnuje naplno, pracuje a sportuje. Nadále se věnuje spiritualitě. Za tuto zkušenost je vděčný a vnímá ji jako dar.

Chtěla by si vzkázat něco lidem v podobné situaci?

Chtěla bych vzkázat všem kteří se s podobnou situací potýkají ať neztrácejí naději a věří, že je s námi síla, která nás přesahuje a která přesně ví, co je pro nás nejlepší.

„God will never give you anything you can´t handle.“

Děkuji za možnost sdílet naši zkušenost.

Ráda inspiruji svým příběhem. Prošla jsem léčebnou a rozumím pocitům lidí s psychickým onemocněním. Díky své zkušenosti pomáhám lidem pochopit toto téma, které je v naší společnosti stále tabu. Otvírám oči lidem, kteří si myslí, že jsme blázni na okraji společnosti, pomáhám stejně nemocným být silnější a bojovat každý den. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  • Přečtěte si ukázku z knihy. Jedná se o kapitolu s názvem „Bohnice, pavilon 27“. Toto místo se nazývá také Neklid. Je ke stažení zcela zdarma
  • Nejnovější články
  • Kategorie